Caravaggio: Pár poznámek k Životu umělce od Knižního klubu

Kniha Caravaggio: Život umělce, kterou vydalo nakladatelství Knižní klub roku 2009 v překladu Karolíny Křížové se zabývá především rekonstrukcí životního příběhu světoznámého malíře, Michelangela Merisi da Caravaggio, v několika přehledných kapitolách, které líčí malířova léta strávená v Římě a to až do osudné, zřejmě násilné smrti. 

Kniha, jak lze předpokládat, je doplněna řadou barevných reprodukcí mistrových děl – přičemž drobné snímky jsou věnovány především dílům Caravaggiových současníků, či upomínají na detail mistrovy práce. Děl, která jsou představena a reprodukována na celý formát stránky zde však najdeme poskrovnu. 

Co lze však vyzdvihnout, je fakt, že se na samostatných stránkách pojednává o důležitých osobnostech doby a historických zvratech, které uvádějí čtenáře lépe do dobového kontextu. Upomínají tak třeba na lombardskou kulturu a její hodnoty. Projednávají se v nich však také teologické otázky, přičemž nechybí ani odkaz na Tridentský koncil, či osobnost sv. Karla Boromejského. Podle mého se však málokterý čtenář dokáže ve všech pojmech správně zorientovat – kupříkladu, ne každý ví, čemu se věnuje homiletika; možná by to chtělo propracovanější odkazový rejstřík. 

Co však textu naštěstí nechybí a zbavuje ho tak těžkopádnosti známé z tolika publikací, které se věnují historickým osobnostem, je jemný, nevtíravý humor, přesně pasující k dokreslení mistrových životních peripetií: "O ubytování Caravaggia na počátku jeho římského období přinášejí prameny rozporuplné zprávy. Manzoni ve svých životopisných záznamech píše, že Merisi začal bydlet u monsignora Pandolfa Pucciho z Recanati, který si vysloužil přezdívku "Monsignor Salát", protože Michelangelovi servíroval "salát, který mu sloužil jako předkrm, hlavní chod i dezert." Na tomto citovaném odstavci lze však vysledovat i zádrhel, se kterým se musí čtenář vyrovnávat v průběhu čtení. O mistrovi se i v rámci malého rozsahu výpovědi promlouvá všemi jeho jmény, tudíž mluví se zde o něm jako o Michelangelovi, Merisim i Caravaggiovi; a tak se stává, že nejednou je čtenář zmaten a v textu se ztratí, poněvadž má dojem, že se potýká hned se třemi historickými postavami. 

Velmi dobře však kniha nastiňuje Caravaggiovu techniku tvorby; tudíž ti, kteří jsou řemeslně zdatní, si i z této, spíše životopisně zaměřené publikace, dokáží udělat rámcový přehled a představu o tom, jakým způsobem tento tenebrista a naturalista konkrétně pracoval.