Kterak jsem se zasnila při Dreamologii

Keating, Lucy. Dreamologie. Překlad: Jašová, Jana. Praha: YOLI, 2016.

Dreamologie by mohla být název lekce kreslení mandal, nebo jedna z vysokoškolských hodin, ale je jí knížka pro náctileté od americké autorky Lucy Keating – ve slovenštině, pravda, přeložená o něco poetičtěji, a to jako: Zavri oči a snívaj. 

Sladké tajemství knižních anotací spočívá v tom, že pokud nejde zrovna o renomované nakladatelství, které vydává pár titulů ročně, většina marketingových pracovníků a copywrighterů knihu, kterou nakonec opatří anotací, vůbec nečetla, nedržela v ruce. V lepším případě viděla její záložku; třeba zahraniční anotaci připsanou na klopě.

Je tomu tak. Jinak bychom se v životě žádných anotací nedočkali, zato by se většina z pracovníků knižního trhu na počet každoročně vydaných titulů učetla k smrti, což by se dalo považovat za novou morovou ránu střední Evropy. Přeživší skupina by ovšem o něco později zhynula hladem, protože číst poctivě knížku na jeden, dva odstavce anotace, to by se nechtělo ani nikomu proplácet. 

Vím o tom své. Dokud nebude opět celosvětově "in" bezbřehé mecenášství, nic se na této situaci nezmění. 

Trojitá služba

Copywriter, popřípadě pracovník marketingu, je pak takový spojovník – ano, představte si to jako ve Wordu –, který přebírá základní informace o produktu, v co nejlepší kvalitě samozřejmě, aby je následně předal knižnímu publiku. Pokud svou práci vykonává dobře, poskytuje tak službu čtenářům, textu i autorovi, za což je ho potřeba chválit, chválit a nic než chválit. Je totiž přeborníkem v oboru Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Neplést však prosím s recenzentem. Ten knihu číst musí, i kdyby na sůl nebylo, jinak je ho možno hnáti vidlemi, koštětem nebo devětatřiceti ranami bičem. 

Úskalí a zrádnost celého projektu však objevujeme ve spojení: "pokud svou práci vykonává dobře". Co je tím měřítkem? Ha! Pochvala a poplácání po ramenou ze strany nadřízeného to zrovna nebude. Když se kniha prodává, bohudíky za to, ale nikdy nemáte jistotu, že v tom hraje prim zrovna vaše anotace. K prodejním hodnotám se ani nedostanete, takže mít nějaký valný přehled o prodejnosti titulů, či zvýšení obratu poté, co se váš text někde objevil, zůstává v nedostupné říši záhad a snů. 

Říše snů je vlastně asi to jediné správné měřítko. Když se zasníte a zapomenete, že anotaci píšete právě vy, že jste demiurgem tohoto minipříběhu, jste zřejmě na dobré cestě. Naposledy se mi to stalo právě při Dreamologii. Dokonce mě přepadl záchvat vnitřního vzteku a stesku, že už nespadám do sladkého období teenage, a že bych po přečtení titulu a přesazením do jiné věkové skupiny byla notně zklamaná a došlo by třeba i na lehké rozčarování. 

Někdy mám nutkání ihned jít, nasyslit knihu do nákupního košíku a odeslat objednávku, ale tohle mě tentokrát asi nečeká. Kdybych mohla, vím, jaké knížky bych si vybrala ke čtení. Není však vyloučeno, že mě jednou přistihnete, jak se pokradmu plížím kolem regálů městské knihovny v adekvátním oddělení, a pak plaše mířím k registraci výpůjček, aby mě byl nikdo nikdy právě s touto knihou v ruce nespatřil.